Možná jste už slyšeli o tzv. „vztazích na jednu noc“. Já o nic slyšela nedávno a inspirovalo mě to k napsání článku.
Co jsou to vlastně ty „vztahy na jednu noc“? No, představte si následující situaci: Na diskotéce se setká kluk s holkou, kteří se dříve vůbec neznali. Zakoukají se do sebe, zatančí si, a zamilují se do sebe. Potom odejdou k někomu z nich domů, pomazlí se spolu, vyspí se spolu a pomilují se. Druhý den se ale rozejdou, čímž jejich vztah skončí.
Samozřejmě to tak není vždy, ale stává se to. Možná si teď říkáte, proč to, co z toho ti lidé mají? Sama nevím, ale docela mě to zaráží. Milovat se spolu, když se neznaí ani jeden celý den? Pustit si k sobě někoho, koho vlastně ani neznáte? A potom se zase hned rozejít? Moc mi to hlava nebere, navíc to je docela nezodpovědné. Když si nedají pozor, může z toho být přenos nějaké pohlavní nemoci nebo nechtěné početí. Tedy nepředpokládám, že by to chtěli, když se ani neznají.
Slyšela jsem jeden příběh na toto téma, který je prý pravdivý. Stalo se to podobně jako v našem vzorovém příkladu, ale když se po takové noci kluk ráno ve svém bytě probudil, holka už byla pryč a on našel v koupelně na zrcadle rtěnkou napsaný nápis: „Vítej ve světě AIDS“.
Což od ní bylo krajně nezodpovědné… Ale popravdě ji v koutku mysli i chápu… Tedy záleží na situaci.
Co z toho lidé mají, z milování bez trvalé lásky? Z těch všech rizik? Nechci je kritizovat, nechci je odsuzovat, jen je prostě nechápu, sama bych do něčeho takového nikdy v životě nešla… 