Přemýšleli jste někdy o tom, jestli věci mají duši? Nebo něco podobného? Já si vždycky myslela, že ne – ovšem, jsou neživé a je to jen kus nějakého materiálu nebo několika materiálů spojených dohromady. Ale pak jsem si uvědomila – jak je možné, že věci jdou nabít magickou energií? Jak je možné, že v nás jsou věci schopné vyvolat emoce – radost, smutek, … – dokáže snad toto obyčejná hmota? Dá se to vysvětlit různě a je jen na nás, čemu budeme věřit.
Výroba a tvorba věcí
Bez ohledu na to, jestli na „duše věcí“ věříte nebo ne, zde je asi ten hlavní důvod k tomu, abychom se k věcem chovali hezky: jejich vznik. Věci jsou tvořeny, vyráběny z nějakého důvodu, za nějakým účelem a téměř vždy proto, aby nějakým způsobem pomáhaly lidem. Jejich tvůrci si s nimi dali práci, nebo si dali práci s roboty, co ty věci pak vyrobily. Vložili do nich svůj čas, úsilí, znalosti a energii, abychom je mohli využívat a ony nám pomáhat. Je hrozně nefér je „jen tak“ ničit.
Rozhlédnu se kolem sebe a uvedu několik příkladů:
Počítač: Velmi rozsáhlá a komplikovaná věc. Bez počítačů byste si ani nemohli přečíst tenhle článek. Tisíce lidí pracovaly na tom, aby počítače byly takové, jako jsou dnes. Jsou to velmi složité a všestranné stroje připravené dělat to, co jim přikážete, resp. co jim přikáží programy, které se řídí vašimi instrukcemi.
Počítačové hry a programy: Počítač by nebyl tím, čím je bez těch správných programů. Programátoři tráví dny a noci tím, aby pro váš počítač poskytli programy, které vám usnadní práci, poskytnou nové možnosti či umožní číst například můj blog a hry, u kterých se nádherně odreagujete po těžkém pracovním dni. I když programy nejsou úplně hmotné, je to důležitá součást počítače.
Plyšové srdíčko: Z lásky darované červené plyšové srdíčko, které mi tu leží na polštáři a se kterým v noci spím, mi připomíná moji lásku, když zrovna není se mnou. A nejspíše právě proto bylo vyrobeno. Aby ho někdo daroval svému milému nebo své milé a vyjádřil tak svoji lásku. Srdíčko pak může připomínat, jak krásná ta láska je. A kdo ví, třeba ten, kdo ho vyráběl, to dělal s láskou a myslel při tom na svoji lásku nebo na lásku, která mu chybí.
Knihy – Obsahují mnoho důležitých a cenných znalostí, pokud jsou to odborné knihy, anebo třeba zajímavé příběhy. Ať už nám poskytují vědomosti nebo zábavu, byly napsány spisovateli, kteří nám ostatním chtěli jejich prostřednictvím ty informace předat.
Věci slouží lidem
Jak jsem už naznačila – věci nám slouží. Oddaně a poslušně. Knížka vám nikdy neřekne „dneska nemám náladu, aby sis mě četl(a)“. Postel vám neřekne „teď nemám náladu, lehni si na gauč“. Záchod neodporuje „fuuuj, už zase?“. Počítač… se možná odmítne spustit, protože je to tak složitý stroj, že tam mohou nastat tisíce chyb. Ne proto, že by nechtěl.
Nezaslouží si tedy, abychom je měli rádi, abychom se o ně starali a ne je ničili?
Važte si toho, co máte
Mnozí by namítli, že mají dost peněz a že si mohou koupit třeba nový mobil, protože jim ten starý nevyhovuje, nemá nejnovější funkce, nebo prostě není „in“. A přinejhorším ho vyhodí. Funkční telefon. To je snad to nejhorší, co mohou udělat. Na výrobě takového telefonu se podílí hodně lidí i strojů. Dokonce jsem slyšela, že na těžbě materiálu, co se používá pro výrobu například mobilů či počítačů, se podílí i děti z rozvojových zemí, kteří za to ani nedostávají moc peněz. Nevím ale, jestli je to pravda.
Neměli bychom věcmi plýtvat a způsobovat, že na skládkách odpadu skončí i věci, které by se daly ještě nějak využít. Země pro nás nemá nekonečné zásoby materiálů, které jsou potřeba na výrobu všeho, co dnes máme. Jednou dojdou a ty věci, kterými někteří z nás tak plýtvají, už vyrobit nepůjdou. Také proto bychom si jich měli vážit a dávat si na ně pozor.
