Tak jsem si přečetla článek u kamarádky na blogu, a trochu mě to inspirovalo k napsání svého článku, protože chci napsat trochu víc, než by se vešlo do jednoho komentáře.
Krátce bych ten článek shrnula. Je o přírodě, o tom, jak lidé do přírody moc nechodí a jak si jí neváží. Jak je hlavně v lesích hezky, příroda dokáže dělat divy a je to krásný lék na duši. Toť tak nějak ve zkratce.
Když jsem četla její článek, uvědomila jsem si, jak i mě příroda chybí. Chybí mi bohužel i čas a síla do toho lesa vyrazit. Většinou bývám celý den ve škole, včetně 3-4hodinového cestování každý den. Když dorazím domů, jsem ráda že si sednu nebo lehnu, jak jsem moc unavená. Často si potom sednu k PC a jsem ráda, že můžu být chvíli sama na netu… Kolem půlnoci zalehnu a ráno od páté nanovo…
A o víkendech? Víkendy mám často tak nabité, že když se najde nějaký volný víkendový den, tak ho buď proležím doma a nebo prostě odpočívám. A na výlety opět není čas a síla. 🙁
Vím, že to asi zní jako blbá výmluva, ale bohužel je to tak… Občas vzpomínám na časy, kdy jsem byla malá, měla jsem méně starostí a více času se toulat. Když už jsem nechodila přímo do lesa, tak jsem se občas prostě toulala někde venku. Je fakt, že většina takových toulek byla předtím, než mi zapojili pořádný net. 🙂 Ale i tak…
Říkám si, že by to asi občas chtělo vypnout počítač, odložit školní sešity a jít se projít ven, přestože mě to venku samotnou moc nebaví, přestože jsem unavená, jen se k tomu odhodlat… Mno, kdo ví, třeba se mi to jednou podaří.
P.S. Ani za několik hodin po započetí psaní článku se mi nepodařilo vymyslet nadpis…