Láska

Co je to láska? Úplně skvělý, úžasný a nepřekonatelný pocit, když někoho milujete. Mno, to jste možná vědět nepotřebovali. Pojďme si tedy říci něco více.

Každý lásku vnímá trochu jinak. Někteří tu pravou lásku ještě nepoznali. I když i mezi rodiči a dětmi by měla být láska. To je velmi důležité. Když dítě nemá dostatek lásky, má pak v životě problémy. Není to jen o lásce, ale to už bychom zabíhali jinam. Nejsem sice žádná odbornice na lásku, ale mohu alespoň napsat, jak to vidím já.

Partnerská láska
Velmi složité téma. Najít si k sobě životního partnera není jednoduché a často to vyžaduje hodně odvahy, úsilí a tolerance. O tom je vlastně víceméně celý vztah. Je dobré si najít partnera nebo partnerku, jenž se vám podobá – nemyslím teď vzhledově, ale myšlenkově – názory, činy, pohledem na svět, koníčky, atd. Samozřejmě, že nebude ve všem stejný či stejná, to taky moc dobře nejde – každý jsme jedinečný – a zde je právě potřeba tolerance. Čím více věcí můžete dělat spolu a baví vás to, tím lépe. Ovšem měli byste si nechat též prostor každý pro sebe, pro koníčky a jiné oblíbené činnosti, které nemáte společné.

Důležité taky je, aby byla láska opětována. Aby ten či ta, koho milujete, miloval(a) taky vás. Pokud tomu tak není, můžete to třeba ještě zkoušet, nějak se zalíbit, třeba přes ty společné zájmy. Pokud vám ale řekne, že s vámi chodit nechce, pak byste se s tím měli smířit a třeba si časem najít někoho jiného. Důležité je také někoho láskou nezneužívat a nenechat se využívat. Láska je o vzájemném soužití a ne o využívání. Musíte mít oči otevřené a nenechat se láskou zaslepit – tak poznáte, že vás někdo využívá, což znamená, že vás nemiluje a láska je jen jednostranná. Když po vás chce peníze, často něco kupovat, nebo se s vámi často hádá či nadává, pak je čas si přinejmenším o vašem vztahu vážně promluvit.

To je vlastně taková další důležitá součást vztahu: Komunikace. Hodně spolu mluvte a hlavně k sobě buďte upřímní. To vztah upevní a láska bude jen vzkvétat. 🙂

Možná to vypadá, že se snažím psát více o vztazích, než o lásce. Ale ono to spolu úzce souvisí. Lidé se do sebe zamilují, naváží vztah, načež se až časem ukáže, jestli to bude láska na celý život. Říká se, že když se jeden do druhého opravdu zamiluje, nemyslím teď takovéto chvilkové „poblouznění“, tak tenhle stav trvá cca. rok (u každého je to jinak) a teprve pak buď přetrvá v opravdovou lásku, anebo zanikne.

A jak vlastně lásku cítím já? Asi tak, jak jsem napsala v prvním ostavci. 🙂 Můj přítel je jediný tvor na celém světě, kterému tak hodně věřím a kterého nepřekonatelně miluji. Jsme k sobě upřímní, nepřetvařujeme se, povídáme si často o spoustě věcí včetně našeho vztahu, probíráme důležité i nedůležité věci. Jen bych mohla občas myslet více i sama na sebe a své zájmy, což je taky důležité. 🙂
Přeji vám, ať najdete svou opravdovou životní lásku, jako jsem našla já (i když jsem spíš byla nalezena 🙂 ). A pokud už někoho takového máte, ať vám vztah co nejdéle vydrží a ať jste co nejspokojenější. A nezapomeňte: Většina vztahů ztroskotá na špatné kominukaci a neschopnosti mluvit spolu o důležitých i nedůležitých věcech. Přeji hodně stěstí a lásky. 😉

Noc

Noc – opak dne. Pokud tedy nebereme den jako 24 hodin. Ale to přeci každý ví. 😉 Jak ale noc doopravdy vnímáme?

Připadá mi, že spousta lidí se noci bojí. Jako by se v noci venku vyskytovaly samé kriminální živly, zloději a vrazi. Ano, i já jsem ve tmě obezřetnější, co oči nevidí, musí nahradit sluch. Avšak procházku v noci v lese vnímám jako zajímavé dobrodružství a ne jako výpravu smrti. 🙂 Bohužel noční procházky nemají v mém okolí moc pochopení, takže jsem ještě neměla tu čest nějakou větší podniknout, alespoň ne sama.

V noci se má spát, ano, toť skutečnost věru známá. Co když jste ale sova? Nemyslím tím nočního ptáka, ale způsob spánku resp. denní dobu, kdy jste aktivní. Jedinci označování jako sovy nejraději pracují (nebo prostě něco dělají) večer nebo v noci, narozdíl od ranních ptáčat. Já jsem skoro napůl sova a přítel úplně. A ostatní pro nás často nemají pochopení. I když se snažíme pohybovat a mluvit co nejtiššeji, abysme nikoho nevzbudili, stejně je nám občas vyčítáno, že v noci se má spát a že spíme do oběda. Těžký to úděl sov.

A nesmím ještě zapomenout na snad nedílnou součást noci a to jsou sny. Mě se sny moc často nezdají, a když ano, tak jsou většinou divné a nebo hrozné. A po probuzení většinou sen hodně rychle zapomenu a v paměti mi uvíznou opravdu jen ty hodně hnusné, hodně hezké a nebo hodně divné. V těch divných snech dělám věci, které bych nikdy nedělala, ve hrozných mi většinou někdo ubližuje a hezké, to jsou ty nejvzácnější sny.

A jaké máte sny vy a celkově vztah k noci? 🙂