Jelikož jsem v dobách minulých nežila, mohu porovnávat jen s vyprávěním starších a s tím, jaký si myslím, že byl dřívější svět. Budu tedy spíše psát o tom dnešním.
Lidé jsou zvláštní. Někdy si říkám, vyloženě divní. Občas mívám pocit, jako bych mezi ně vůbec nepatřila. Dnešní doba není zas tak odlišná od těch minulých a myslím, že narozdíl od těch starších vůbec není špatná. Lidé snad odjakživa toužili po bohatství a po moci. A nezměnilo se to v průběhu času stejně jako se lidstvo nezměnilo. Jen to jinak vypadá.
V pravěku spolu lidé (prý, jak jsem psala, nežila jsem tam) bojovali nejen o kořist, ale i o oheň či pravěké technologie a vynálezy. V novější době, kolem středověku, lidé stavěli města, zakládali státy a válčili o to, kdo bude vládnout většímu území. No a v dnešní době, novověku nebo přesněji moderní době, se to v principu příliš nezměnilo. Krom světových válek v minulém století i v současnosti probíhají menší, nenápadnější války (např. v současnosti válka v Sýrii), které mají ale významný dopad na fungování světa a jejich znalost je důležitá pro pochopení současného chodu světa. Ale i když současné války jsou nejen díky cenzuře médií relativně nenápadné, princip je stejný: touha po moci a bohatství.
Proč se prostě pravěcí lidé nemohli o oheň podělit? Nic by tím neztratili a třeba získali i přátelství. Proč nemohl pravěký rybář naučit rybáře z jiného kmene, jak vytvořit rybářskou síť bez boje a kradení vynálezu? Proč ve starověku, středověku či novověku vznikaly války o území a moc? Vždyť jsme všichni lidé, záleží snad na tom, jestli vetší území obývají Římané, či Řekové? Proč násilím vytvářet nějakou velkou říši? Vždyť je hezká ta rozmanitost, kdy je spousta států, s jinými jazyky, jinými lidmi a přesto podobnými. 🙂
To, jak někteří lidé prahnou po bohatství a moci, asi prostě nikdy nepochopím. Já takovou touhu nemám, nikdy jsem neměla, a doufám, že ani nebudu mít. Ano, chci si vydělat na to, abych postavila dům, zasadila strom… no znáte to. 😀 Ale kdybych měla dobrou prosperující firmu, která by hodně vydělávala, věnovala bych jen malou část peněz na živobytí, údržbu domu a tak. Podstatnější část bych věnovala na rozvoj firmy, která by tak mohla více pomáhat lidem, a také na zlepšování svého okolí. 🙂
V dnešní době určitě existují lidé, jako já, jsem si tím jistá. Bohužel je ale asi více těch, kteří prahnou po bohatství a moci a asi nejvíce lidí, kteří jsou k okolnímu dění lhostejní. Tedy alespoň tak mi to přijde, co se týče politické scény v Česku. To je vlastně kapitola sama o sobě. Říká se, že politická scéna odráží to, jací jsou samotní obyvatelé – voliči. A poslední dobou tomu začínám docela i věřit. Češi každou chvíli na politiky nadávají, ale když jsou pak volby, nechají se „opít párkem v rohlíku“ a volí klidně i stranu, která je dříve zklamala. Lidé dají raději na sliby a reklamy, než na vlastní zkušenosti a zdravý rozum, který je v dnešní době potřeba ještě více, než dřív.
Dnešní doba je totiž složitější. V pravěku člověku stačilo před predátorem buď utéci, nebo se s ním utkat a zvítězit. Znát věci jako jak se rozdělává oheň, a tak. Ve středověku přišly zákony a i společenské zvyklosti a svět už se stával složitějším. Ale v současnosti jsou zákony ještě složitější a propletenější, a pochopit společnost je často docela problém. Krom toho žijeme v digitálním a informačním věku a pochopit veškeré záležitosti dnešního života je doslova nadlidský úkol.
