Co je to vlastně lidskost? Spousta z nás vnímá lidskost jako něco dobrého, kladnou vlastnost. Ovšem z toho slova mi vyplývá, že je to někdo, kdo se chová jako lidé – jako člověk. Ale chovají se vlastně lidé tak, jak si představujeme pod pojmem lidskost?
Kdysi jsme na chatu v místnostech o fantasy diskutovali o elfskosti. Jací jsou vlastně elfové? Jsou to bytosti úzce spjaté s přírodou, milující přírodu, starající se o ni. Chovají se hezky k sobě navzájem a také nejsou hrabiví – vůbec, majetku přikládají daleko menší důležitost, než duševním hodnotám – citům, lásce, přátelství, atd.
Abych elfy jen nechválila, jsou také malinko ješitní vůči ostatním rasám (ne-elfským bytostem), ne že by byli přímo rasisti, spíše jsou velmi hrdí, na to že jsou elfy.
No a co lidskost? V posledních letech mi přijde, že lidé nejsou takoví, jak si mnozí pod tímto slovem představí. Začněme u jejich „vůdců“ – tedy u vlády, politiků. Správný vůdce by měl jít příkladem, zatímco lidští vůdci často své národy okrádají, podvádějí a ztěžují jim život. Tedy netvrdím, že všichni. Možná se k tomu oficiálně nepřiznají, ale je to zřejmé a lidi to vědí. Je tohle tedy lidskost?
Nebo si vezměte dnešní mladé lidi. Opět nechci mluvit o všech, někteří jsou velmi hodní a jsem za ně ráda. Ale přijde mi, že hodně z nich má potřebu se opíjet a rvát se mezi sebou nebo něco ničit. Také mají málo úcty ke starším lidem. To, co někteří seniorům provádí, je děs. Já jsem taky mladá, ale nechovám se jako oni. Ne, že bych aktivně pomáhala seniorům, ale nemám proti nim nic, a pomohu jim, kdykoliv o to poždají (včetně uvolnění místa v autobusu). Krom toho se snažím např. chránit přírodu, i když pasivně, ale ano. Nejsem jako ta partička lidí, která u nás v městském parku po jedné večerní „párty“ nechala poházené desítky lahví od alkoholu. Ano, úžasná lidskost.
A co třeba znepříjemňování života ostatním, šikana? Nejen mezi mladými lidmi, ale hlavně tam. Často to ve školních třídách a podobných kolektivech chodí tak, že ti zlí šikanují ty dobré, dá-li se to tak říct. Povaha dobra je taková, že se nedokáže zlu navenek toliko bránit, přestože mají vyrovnané síly. Povaha zla je zas taková, že je na venek hodně vidět a vyvolává strach. No a ti neutrální jedinci v kolektivu, co si často neumí udělat na věc svůj vlastní názor, se přikloní k těm zlým, protože dostanou strach z toho, aby nezačali ubližovat i jim. Tohle je tedy lidskost, hmm?
A vůbec, snad největší zrůdnosti, o kterých jsem četla, dělají někteří šílení vědci za podpory vlády. Tedy ti, kteří by měli pomocí své vynalézavosti udělat náš svět lepším za podpory těch vůdců, kteří nám mají jít příkladem a „vést nás„. Nebudu tady raději ani popisovat, co prováděli, ale s jistotou můžu říct, že lidé, na kterých své experimenty prováděli, nehorázě trpěli. Tady se už snad ani slovo lidskost použít nedá.
Nechtěla jsem tu srovnávat elfy s lidmi a elfskost s lidskostí. I když to, co si představím pod slovem elfskost mi docela dobře sedí k tomu, jací elfové jsou, kdežto u lidskosti a lidí tomu tak bohužel není.
To, co jsem opravdu chtěla tímto článkem říci je: „Lidé, zamyslete se nad sebou! Proč si navzájem škodíte? Proč si ubližujete? Proč posloucháte ty, co vám nebo jiným škodí? Proč nečinně přihlížíte tomu, co je špatné?„
Odpověď existuje: Zlo a strach. Zlí lidé kašlou na ostatní, chtějí všechno jen pro sebe. Jsou schopni i ubližovat, aby dosáhli toho, co chtějí. A ti ostatní, krom té hrstky, co se snaží něco proti zlu udělat, mají strach. Bojí se těch zlých, bojí se o sebe. Oni to necítí, ale strach jim často zaslepuje oči a svazuje tělo, a přitom je vlastně moc v jejich rukou. Kdyby se spojili, tak společnými silami zlo porazí, tomu věřím. Berte to jako poselství od mé půlelfí duše, která je vlastně také i lidskou. 😉
…ono se vlastně nedá říct, jestli lidskost je dobrá nebo špatná vlastnost. Myslím, že lidskost je hlavně nečinnost a přihlížení. Tedy u té neutrální většiny…