Už jsem nějakou dobu nenapsala žádný článek, ač nápady byly. Dlouho jsem nebyla jen tak venku se projít. Hraní počítačových her jsem omezila na minimum, téměř nehraji. A přesto mám pocit, že mi učení ve škole přerůstá přes hlavu, a že je toho na mě zatraceně moc. Něco je špatně…
Opravdu, od té doby, co (po prázdninách) zase studuji, mám takový pocit, že je toho učení na mě hrozně moc. Nebo ani ne tak moc, jako je málo času se na to naučit. Neřekla bych, že je to učení nějak přehnaně těžké nebo zbytečné. Dokonce už ani matematiku nepovažuju za zbytečnou (navzdory tomu, že ten rozsypaný čaj v podobě různých vzorců, definic a výpočtů vypadá zbytečně), našla jsem účel. A chci toho umět ještě více, než se momentálně učíme. Jen bohužel probíranou látku většinou ne hned chápu (někdy vůbec) a potřebuju nějaký čas strávit nad sešity a knížkami (tedy v mém případě spíš u počítače a nad jedním sešitem), abych to pochopila a naučila jsem se.
Jelikož bývám ve škole od rána od osmi do sedmi (nebo do pěti) večer a každý den absolvuji 2x 1,5 hodinovou cestu do školy a domů, odečteme-li dobu nutnou na spánek (u mě bohužel docela dost, jelikož bývám často unavená), zbyde mi volného času na studium a ostatní věci docela málo. Okolo 4 hodin každý den. Když odečtu další věci, které musím udělat, denně mi zbyde na studium 2 – 3 hodiny, což stačí maximálně tak na nastudování jednoho předmětu na ten konkrétní týden. Zbytek musím dohánět ve volnějším pátku nebo o víkendu. A bohužel už nezbývá tolik času na věci, které dělám tak ráda, jako procházky, tvorba a zábava.
Přála bych si být chápavější a umět se učit líp a rychleji, abych měla více času. Přála bych si mít více času – na všechno, co dělám ráda a co se mi líbí, včetně samotného studia. Kdo ví, jestli se mi to někdy splní, anebo jestli se budu stále soužit nedostatkem času a říkat si „Něco je špatně…„.