Měsíc: Srpen 2019

Jak tak pročítám ostatní články na téma týdne, vidím, že pod pojmem „Krabička poslední záchrany“ si lze představit různé věci. Já ale chci psát o té krabičce poslední záchrany, kterou si asi představí nejvíce z nás, nebo spíše o tom, co mi připomíná.

Krabička poslední záchrany, nápad spisovatele Jaroslava Foglara, mi totiž připomíná skauting. Popravdě, nejsem skautka a nikdy jsem nebyla. Přesto mě skauting zaujal. Jejich cíle a myšlenky, tedy alespoň to, co jsem zvládla zatím pochytit z různých internetových článků, časopisů a vyprávění. Různé bobříky / orlí pera, táboření, poznávání přírody, dobré skutky a tak. A mám pocit, že i samotnou krabičku poslední záchrany jsem si kdysi zkoušela poskládat.

Občas si říkám, jaké by to bylo, být toho tenkrát součástí, když jsem byla v tom věku, co skauti většinou bývají. Být mezi těmi dobrými lidmi a užívat si to, zlepšovat se, překonávat svoje hranice. Mám ale své důvody, proč se to nestalo. Zjednodušeně řečeno, v té době jsem moc dobrých lidí nepotkávala. Vlastně jsem ani o skautingu jako takovém, hlavně o čem vlastně je, nevěděla. A možná jsem na to ani nebyla připravená.

Měla jsem přecijen tu čest zažít několik táborů a různých jiných „pobytů v přírodě“ a ačkoliv jsem si nikdy moc nerozuměla s ostatními v kolektivu, pobyt v přírodě jsem měla, a doteď mám, hrozně ráda. Myslím, že v dnešní době, s tím, co vím, s tím, jak daleko jsem se osobnostně posunula, dokonce i tak, že už si začínám i s ostatními lidmi více rozumět, bych do něčeho jako je skauting šla, kdyby mi bylo tak kolem 10 (nebo dřív?), hlavně pokud bych tam potkala ty správné lidi.

Párkrát jsem si i říkala, že by bylo zajímavé, kdyby bylo něco jako skauting, co by ale bylo přístupné i pro dospělé. A to i pro dospělé, kteří třeba nikdy skauty nebyli. Stále si nejsem jistá, jestli bych měla odvahu se do něčeho takového přihlásit. Každopádně mi ta myšlenka přijde zajímavá. Tak jako tak, dětem bych skauting doporučila, přestože s ním nemám vlastní zkušenosti. Z internetu, časopisů a vyprávění mi připadá, že je skvělý.

P. S. Tenhle článek není sponzorovaný ani z něj nemám žádnou odměnu nebo tak něco. Jen ve mě prostě téma týdne vyvolalo takovou nostalgickou vzpomínku na něco, co mě zaujalo, co se mohlo stát, ale nestalo a co stále budu svým způsobem vždy obdivovat.