Pod stromečkem

Toto je článek k tématu týdne „Pod stromečkem“.

Nechci se zde chlubit tím, co jsem dostala za dárky pod stromeček. I když toho bylo dost a velká část z toho byly věci, co jsem si přála a mám z dárků opravdu velkou radost.

Mám takový pocit, že jsem ani nedokázala vyjádřit, jak velkou radost ze všech těch dárků mám, zároveň mám trochu obavy z toho, jestli jsem udělala dostatečně velkou radost všem, kterým jsem něco darovala. Jasně, Vánoce nejsou jen o dárcích, ale pro mě byly odmalička hlavně o dárcích. Až poslední dobou jsou pro mě také obdobím, kdy se sejdeme společně s rodinou, včetně příbuzných, se kterými se jinak vídám spíš vzácně. A taky obdobím klidu, ale to až po Vánocích, do konce roku.

Každé Vánoce jsou trochu jiné a to mám na nich ráda. Letošní Vánoce byly, navzdory tomu, co jsem psala dříve (ze článku se můžete také proklikat postupně na další dva), totální shon. 14 dní před Štědrým dnem jsem neměla doma v podstatě žádné dárky (dobře, asi 1 z celkem 20 dárků, co jsem nakonec darovala), u většiny lidí jsem ani nevěděla, co jim dám. Do 20. 12. jsem chodila do práce a po večerech jsem přemýšlela, co komu darovat, vybírala a objednávala dárky z různých obchodů a vyzvedávala si zásilky. Bylo zajímavé přijít do Zásilkovny s pěti různými kódy na vyzvednutí balíčků od pěti různých obchodů naráz.

Snažila jsem se sice během cca druhé poloviny roku zapisovat tipy na dárky, co mě napadly, když příbuzní o něčem mluvili, i tak toho bylo celkem málo a když jsem se před Vánoci ptala, co by kdo chtěl pod stromeček, většina lidí odpověděla, že nic nebo že neví, že všechno, co potřebují, mají. Nejen díky vymýšlení dárků na skoro poslední chvíli jsem totálně nestíhala přípravu na Vánoce jako takovou, takové všechno to, co jsem dříve psala, že nechci hrotit narychlo těsně před Vánoci, tak jsem tentokrát opravdu hrotila těsně před Vánoci, po pár dní dlouho do noci. I stromek jsme dozdobovali až na Štědrý den. Na svou obhajobu můžu říct, že i přesto, že jsem toho před Vánoci moc nenaspala a byla tedy poměrně dost unavená, tak jsem stihla většinu z toho, co jsem stihnout chtěla. A navzdory tomu, že mám trochu obavy, jestli jsem všem udělala radost, si myslím, že se to letos povedlo, protože u hodně lidí jsem se trefila do toho, co se jim hodilo a přesto to bylo překvapení.

Já sama jsem si oblíbila web Tomikup (tohle není žádná skrytá placená reklama, prostě se mi líbí), protože si tam můžu dát seznam toho, co bych ráda pod stromeček dostala a každý, komu seznam nasdílím, ho uvidí a může si dárky zarezervovat – ostatní tak vidí, že mi tohle už někdo chce koupit, ale mě se to neukáže – a tak stále můžu být překvapená, protože nevím, že mi někdo z toho seznamu chce něco darovat. Tedy samozřejmě za předpokladu, že mi to nikdo jiný neprozradí a že nebudu podvádět tak, že bych si přidala druhý účet a podívala se na svůj seznam „očima někoho jiného“. Ale to já nedělám, mám ráda překvapení a nechci se o ně připravit. Jen je škoda, že ten web používám jen já, můj brácha a můj přítel, nikdo jiný o to nemá zájem, a tak stále hlavně dárky vymýšlím. A jsem ráda, že letos se mi to docela podařilo.

A jsem taky ráda, že jsem stihla navštívit všechny příbuzné, které jsem navštívit chtěla – celkem 7 návštěv za 3 dny – přiznávám, některé byly trochu ve spěchu hlavně díky „zakecání se“ na těch předchozích, ale vše jsem stihla a se všemi si pokecala, jupí! Když o tom tak přemýšlím, tak přestože byly tyhle Vánoce tak trochu ve spěchu a utekly jak voda, tak byly naprosto suprové a krásné.

Na závěr přikládám vánoční písničku, která se, myslím si, k letošním Vánocům opravdu hodí: