Nahota: Věc přirozená a zároveň nemorální?

Po mém neúspěšném pokusu o článek na minulé téma Sourozenci (než jsem začala psát, tak mi někam ulétla múza ), přišlo další téma – Nahota. Nejdřív jsem si říkala, že na tohle téma nemá cenu nic psát, ale čím více pročítám články na ostatních blozích, tím více mám chuť přidat „svoji trochu do mlýna“. Tak tady tedy je.

Nahota je věc přirozená. Ano, toto si můžete přečíst snad v každém druhém článku na toto téma. Nepopírám to, ale musíme si také uvědomit, že pro někoho to zas tak přirozené není. Ano, možná v soukromí je, ale před ostatními lidmi často ne. Záleží na konkrétním jedinci – někteří by se ve společnosti nikdy neodhalili, někteří naopak ano, a to i bez pocitu studu. Často jsou tací, kteří se neodhalí jen kvůli tomu, že by se nad tím ostatní pohoršovali.

Pokud jde o mě, nahota není můj šálek čaje a nikdy bych se nesvlékla, pokud by to viděli jiní. Mám pro to hned několik důvodů. Nejen že se mi moje tělo nelíbí, ale také se nahá cítím více bezbranná, než oblečená. Mimo to se dost nerada někde ukazuji, zvlášť spoře oblečená. Nenosím například ani mini sukně nebo větší výstřihy, i plavky mám raději jednodílné. Takže, ač v rámci nějakých mezí chápu ty, co by se na veřejnosti klidně svlékli, já bych to nikdy nesvedla, a kdyby mi třeba najednou zmizelo oblečení, asi bych se zhroutila.

Jako děti jsme většina z nás asi běhali nazí, třeba i v létě venku na zahradě, to záleželo na rodičích. Ovšem jako děti jsme ještě své tělo tolik nevnímali, takže nám to bylo víceméně jedno. Co ale způsobuje to, že jsme se postupem času stali stydliví, nebo naopak zůstali takoví, že nám to nevadí? Kdo ví. Může to být výchovou, zážitky ze života nebo nějakými vrozenými předpoklady.

A co nahota a kultura / společnost, či výše uvedená nemoralita? Prý před tisíci lety byla nahota běžná a řekněmě morální, což se postupem let změnilo na úplný opak. (To jsem četla, tak na tom snad pravda bude.) V posledních letech 20. – 21. se však podle mého názoru nahota stává méně „tabu“, někdy až moc. Samozřejmě že ve společnosti je být nahý nevhodné a nemorální (myslím tím třeba v centru města venku, v práci atd.), ale je to tak správné?

Podle mě je to v pořádku, stejně většina lidí by se na veřejnosti nesvlékla, a pro ty co by se svékli, jsou tu nuda pláže, nebo nějaká společnost lidí tolerující nahotu. Představte si, že by jsme tu všichni pobíhali a chodili po městě nazí, v práci, ve škole atd. Myslím že by to nebylo dobré, už jen proto, že oblečení vlastně taky vyjadřuje náš styl, určitou část naší osobnosti a také proto, že bysme prostě neměli odhalovat hned vše (exhibicionisté by se mnou teď nesouhlasili).

A co vy a nahota? Nesvlékli byste se před někým neznámým ani „za kilo“, nebo naopak byste klidně po městě chodili nazí? Nebo něco mezi tím? Napište svůj názor.