Toto je článek k tématu týdne „Jak (ne)utíkat ze života?“.
Jak utíkat nebo neutíkat ze života? Proč? A kam? Pokusím se na to odpovědět v tomto článku, tentokrát snad kratším, než ten předchozí. 
V první řadě, proč utíkat ze života? Jednoduše proto, že nás na životě něco štve. Prostředí, ve kterém žijeme, lidé, kterými jsme obklopeni, apod. Ne vždy to jde jednoduše změnit. Proto je fajn se občas od reality oprostit a „utéct ze života“ někam jinam.
Kam tedy utéct ze života? Mě napadá nejlépe svět fantazie. Knížky, filmy, počítačové hry nebo prostě jen vlastní představivost. Znáte to, začtete se do knihy a stanete se tak trochu součástí příběhu, jako pozorovatel, který tam přímo je. Tedy záleží na tom, jakou máte fantazii. Trochu méně náročné na fantazii jsou filmy nebo počítačové hry, kde si toho moc představovat nemusíte, protože to vidíte. I tak dokáží skvěle vtáhnout do děje.
Velmi zajímavý způsob, jak utíkat ze života do světa fantazie je vlastní představivost. Ta má výhodu, že jde použít skoro kdykoliv a kdekoliv. Třeba když čekáte v čekárně u lékaře, cestujete autobusem, jen tak se procházíte, atd. Je to vlastně takové „denní snění“. Jde o to, představit si nějaké příjemné prostředí, v něm si představit sebe v nějakém hezkém, též vysněném oblečení, při nějaké oblíbené činnosti – klidně takové, kterou v reálném světě neděláte nebo dělat nemůžete.
Já sama jsem dřív často utíkala do světa fantazie s pomocí knih i počítačových her (většinou s fantasy tématikou). Dělám to dodnes, včetně toho, že mi často stačí právě vlastní představivost. Je to skvělý pocit. 
Někdy si to zkuste, vytvořit si svůj (klidně malý) snový svět, svět ve fantazii, a zkuste si v něm „žít“. Zvlášť, pokud máte v životě problémy nebo nemáte zrovna hezký život. Po takovémto snění, neboli „toulání se ve fantazii“, většinou zbyde hezký pocit. Pocit, že máte hezké místo, kam se můžete kdykoliv vrátit (i když ne fyzicky, ale i tak ano) a kde je to jiné a bezvadné. Takovou menší inspirací by mohl být můj starší článek na téma týdne Život ve snu.