Toto je článek k tématu týdne „Ztracen na cestě svým životem“.
Nelekněte se nadpisu, tohle není reklama na žádný internetový vyhledávač. 
Po nějaké době jsem se zas dostala k psaní blogu a přemýšlela jsem, co napsat k aktuálnímu tématu týdne (protože ty mám jako náměty pro články asi nejradši 
). A jak jsem tak přemýšlela nad životem, nad cestami lidí jejich životy, napadlo mě, jak by se toto téma dalo pojmout. Neříkám, že to nutně musí platit pro životní cesty nás všech, píšu to hlavně z mých zkušeností, ale třeba se v tom někdo najde. 
). A jak jsem tak přemýšlela nad životem, nad cestami lidí jejich životy, napadlo mě, jak by se toto téma dalo pojmout. Neříkám, že to nutně musí platit pro životní cesty nás všech, píšu to hlavně z mých zkušeností, ale třeba se v tom někdo najde. Proč si tedy myslím, že život je hledání? Jednoduše, skoro každý z nás se občas cítí tak trochu ztracený na cestě svým životem. Nebo možná ne „skoro každý“, ale věřím, že určitě nejsem sama, kdo se tak cítí. Je to takový ten pocit, kdy nevíte, kam se dál životem ubírat, kam patříte či co je smyslem vašeho života. A ten smysl, tu svoji cestu, pak hledáte.
Myslím, že není zrovna málo lidí, kteří se sami sebe ptají, co je smyslem jejich života, kam má jejich život směřovat nebo kam patří. I já to tak mám. Když už to vypadá, že jsem našla odpovědi na tyto otázky a vydala se tou správnou cestou, ukáže se, že musím najít další cestu a další odpovědi. Můžeme si to představit jako hledání cesty z labyrintu. Nějakou dobu bloudím a když se zdá, že jsem našla cestu ven, tak zjišťuji, že celý ten labyrint se nachází uprostřed dalšího ještě daleko většího labyrintu. A třeba se ukáže, že jsem sice našla cestu ven z toho menšího, ale existovala ještě jiná cesta ven, která by mě přiblížila blíže východu z toho většího labyrintu.
Není lehké popsat své pocity, snad to z toho příkladu s labyrinty šlo pochopit. Jinak řečeno jde o to, že se můžeme cítit ztraceni na cestě svým životem několikrát a umění žít vlastně spočívá mimojiné v tom, dokázat najít tu svou cestu tím správným směrem. Hodně nám v tom pomáhají naše přání, sny, touhy. Často to, po čem toužíme, je to samé, co nás bude bavit, a když nás to bude bavit, budeme to dělat rádi a pravděpodobně i lépe či rychleji, než jiné věci. A myslím, že to je ten pravý smysl života – dělat to, co nás baví a jde nám to. A rozhodně to nemusí být jen jedna věc – sama mám mnoho různých koníčků a zájmů a moje práce je taky mým koníčkem – a tak by to, myslím, mělo být.
Jinak řečeno jde o to, že se můžeme cítit ztraceni na cestě svým životem několikrát a umění žít vlastně spočívá mimojiné v tom, dokázat najít tu svou cestu tím správným směrem. Hodně nám v tom pomáhají naše přání, sny, touhy. Často to, po čem toužíme, je to samé, co nás bude bavit, a když nás to bude bavit, budeme to dělat rádi a pravděpodobně i lépe či rychleji, než jiné věci. A myslím, že to je ten pravý smysl života – dělat to, co nás baví a jde nám to. A rozhodně to nemusí být jen jedna věc – sama mám mnoho různých koníčků a zájmů a moje práce je taky mým koníčkem – a tak by to, myslím, mělo být. Každopádně i když je moje práce mým koníčkem, bylo jím také to, co jsem studovala, tak přesto zjišťuji, že by mě bavilo mnoho jiných věcí, které třeba ještě ani nedělám. Postupně přicházím na nové věci, neustále se měním a stále hledám a nacházím. A takový je život. Život je změna. Život je hledání. A je to mnohem zajímavější, než ustrnout v životě na jednom bodě a už se neměnit.