Prožijme Vánoce očima dítěte

Většina dospělých prožívá Vánoce jinak, než jako děti, že?

A většina z nich nemá takovou radost, jako když byli dětmi, že? Děti tedy prožívají Vánoce o dost radostněji, je to tak? Co to zkusit také, mít z Vánoc větší radost, jako mají děti?

Já vím, lehce se to řekne, hůř se to udělá. Možná si říkáte: „A to jako jak, jen tak mít z něčeho větší radost, z ničeho nic?“ Ale věřte mi, jde to. Není to jednoduché, a přiznám se, ani mě to moc nejde (a to přinejmenším vím, že to jde). Jde ale především o nastavení mysli. O tom, jak přemýšlíme.

V první řadě, asi každý z nás chce prožít radostný život, že? Pravděpodobně nechceme prožít smutný život, být stále stresovaní a nemít radost. A Vánoce jsou výjimečná příležitost, kdy radost mít a sdílet ji s ostatními. Jasně, pokud se to daří po celý rok, tím lépe. A proč výjimečná? Vždyť jsou Vánoce přeci každý rok. To sice jsou, ale běžný člověk žije omezeně dlouhou dobu, a může prožít zhruba 80 Vánoc, někteří více, jiní méně, samozřejmě.

80 Vánoc, z nichž každé mohou být jiné. Několikrát za život pravděpodobně změníme místo, kde je slavíme, a také lidi, se kterými je slavíme. Pravděpodobně také dostaneme či dáme každý rok jiné dárky. A další spousta věcí okolo Vánoc může být jiná, od stromku, přes štědrovečerní večeři, až třeba po výzdobu.

Jasně, děti tohle moc neřeší. Většinou neřeší dárky pro ostatní (ty přeci nosí Ježíšek ), výzdobu, nákupy, celkově přípravu na Vánoce… To jsou možná věci, co dospělé od dětí ohledně Vánoc odlišují. Jak jsem už psala nedávno na „vánoční“ téma týdne, snažím se přípravu na Vánoce moc nepřehánět. Neříkám, dělám toho dost a ne úplně efektivně a včas , ale nepřeháním to. Ale to není to hlavní, co chci dnes říci.

Jde mi především o ten okamžik, o Štědrý večer. O moment, kdy už je vše hotové, společně si sedneme ke štědrovečerní večeři, pokud možno společně s rodinou, a Vánoce si společně užijeme. I jako dospělí si můžeme užívat rozbalování vánočních dárků, a nemusí to zrovna být nové auto nebo něco takového. Není důležité, jak drahé nebo velké jsme dostali dárky či kolik jich bylo. Důležité je, že si na nás někdo vzpomněl a chtěl nám udělat radost. A to i tehdy, pokud se nám daný dárek nelíbí. Možná je to proto, že se spolu tolik nevídáme a málo se známe, třeba už si nepamatuje, co máme přesně rádi. Možná bychom se měli vídat častěji. Nebo chtěl prostě jen udělat překvapení a nevyšlo to.

Každopádně je fajn, když nás někdo chce překvapit. To je důvod, proč se často dělají před Vánoci tajnosti, proč nám ostatní nechtějí říkat, co dostaneme za dárek. Je to jedna z věcí, která dělá Vánoce krásnými – ten moment překvapení. A já sama nemám překvapení tolik ráda, ale k Vánocům prostě patří a užívám si je.

Zkuste si také více užívat ten moment, kdy spolu s rodinou trávíte společně Vánoce, povídáte si, máte radost, že jste spolu. Pak rozbalujete dárky a přemýšlíte, co by to asi tak mohlo být? Vánoce nejsou o nakupování a o stresu, aby vše bylo perfektní… Vánoce nemusí být perfektně připravené, Vánoce mají být krásně prožité. Zkuste to, jde to! Stejně jako jde tenhle článek napsat za tři čtvrtě hodiny.